Přečetl jsem si dnes článek o sčítání lidu, na který nelze nereagovat.
Stručný obsah článku: sčítání je užitečné, jeho výstupy jsou (pro někoho) potřebné, jinde se sčítá taky a třeba ještě častěji nebo dráž, takže můžeme být vlastně ještě rádi. Kdo si myslí něco jiného, je kecálek a možná i paranoik.
No, nejlepší bude vypíchnout hned ten konec:
Zajímalo by mě, jaké je žít v neustálém strachu z toho, že mě stát špehuje, snaží se mě okrást, když se nedívám, a pase po mých osobních datech. Třeba z výsledků sčítání vyplyne, že potřebujeme víc psychiatrických léčeben.
Že mě stát špehuje, z toho strach nemám, na to je moc neschopný. Že by mě mohl špehovat, kdybych pro něj byl důležitý, to je asi pravda, ale ani toho se nebojím. Že mě stát okrádá (a je mu jedno, jestli se dívám nebo ne), to je nicméně nezpochybnitelný fakt. Tak snad to u mne není dostatečná kvalifikace k té paranoie; umisťovat do psychiatrické léčebny někoho, kdo není spokojený s okrádáním sebe sama by bylo docela smutné.
A teď už to vezmu popořadě – docela dost mě zaujala třeba tato pasáž: A proč nemůžeme vzít data, která o nás stát má, poskládat je dohromady a říct voila? Protože takhle to nefunguje. Nejde to jednak kvůli ochraně osobních údajů, kterou zaručuje zákon (…)
Takže z hlediska ochrany osobních údajů je nelegální předávání dat mezi jednotlivými úřady, získat však tato data pod pohrůžkou trestu od samotných občanů již legální je. Pozoruhodné.
Zdaleka ne všechno, na co se nás chce ptát statistický úřad při nadcházejícím sčítání, mají úřady již dávno k dispozici. Jen namátkou – v žádném registru nenalezneme údaje o vzdělání, národnosti, náboženském vyznání, o zaměstnání, postavení v zaměstnání, o dojížďce do zaměstnání, o rodinách a domácnostech a jejich podmínkách bydlení.
To je pravda. Úřady nemají k dispozici spoustu dalších věcí. Třeba v kolik ráno vstávám, co snídám a kolikrát denně chodím na záchod. Spolu s výše uvedenými věcmi se domnívám, že do toho úřadům ani nic není. Byť by to z hlediska statistiky jistě bylo pro mnohé badatele zajímavé. Musí si ale trhnout nohou (případně si udělat dobrovolný průzkum za své). Obyčejný zájem o něco snad není dostatečným důvodem k tomu, aby to státní moc po lidech vymáhala!
Nepředpokládám, že stát si bez našeho vědomí někde všechny tyto databáze syslí a potají se v nich prohrabuje.
Ano, to předpokládat nelze, stejně tak ale nelze předpokládat ani opak. Nicméně, samotné shromažďování soukromých dat je jen jeden z aspektů ohavnosti a nemravnosti povinného sčítání lidí.
Části dotazníku, kde o nás stát zjišťuje, co jsme vystudovali nebo jak se přepravujeme do práce, jsou jen produktem deformace, kdy si myslíme, že je to právě stát, kdo by nás měl vzdělávat nebo přepravovat. To, že pak nutné podklady pro řízení těchto služeb stát neumí získat jinak než pod pohrůžkou placení výpalného, je jen příznačnou ukázkou jeho neschopnosti.
Proč pekař nepotřebuje oslovit celé město s povinným dotazníkem, aby věděl, kolik má napéct pečiva? Proč to potřebuje zas jen ten stát ke svým podivným byznysům?
Inu, ještě že (naštěstí) nepovažujeme za normální, aby stát vyráběl třeba spodní prádlo nebo antikoncepci. To by ten sčítací formulář asi vypadal…
Jak můžete vidět, skoro každý z vyžadovaných údajů je k něčemu užitečný.
Ale jistě, jenže jak pro koho. Pro mne by bylo užitečných takových věcí… Jen jaksi nemám žaludek na to, abych je od někoho vyžadoval za jeho prachy a ještě mu u toho hrozil pokutou. Fakt takový přístup někomu připadá normální?
Chápu, že lidi štve astronomická částka vynaložená na provedení sčítání. Jenže když si ji vydělíte deseti roky, dostáváte částku 250 000 000 Kč ročně. Pořád je to hodně?
Ano, je to hodně. Ty peníze by jistě šlo investovat účelněji. Třeba na splátku malé části státního dluhu a snížit si tak úroky.
Spíš si však myslím, že všichni ti kecálkové na iDnes.cz, iHned.cz a dalších zpravodajských portálech si už ani nepamatují, jak formulář vypadá, na co budou odpovídat, ale protože to organizuje státní instituce, je potřeba na to z principu nadávat.
Já jsem ty formuláře studoval už několikrát a ani jednou jsem v nich nenašel nic, co by stát nevěděl a zároveň by mu do toho něco bylo. Nakonec, když to vezmeme do detailů, tak by vlastně ani stát nemusel vědět, jak se jmenuju a kde bydlím. Nebo snad jsem státní majetek?
Zkrátka, pojďme se radostně nechat sečíst, je to pro naše dobro! Kampaň, která nás k tomu bude (za naše prachy) přesvědčovat, už myslím startuje.
To je stejně zajímavý, jak může ouřad vědět, kolik lidí nebylo sečteno (když to sčítání dělá právě proto, aby teprve získal nutné informace). :-)
Samozřejmě nikdy nebudou získány zcela přesné údaje. Pak dává ta povinnost a vyhrožování pokutou zase o něco menší smysl…
Podle mě celou akci poškozuje hlavně to úřednické myšlení: vymyslíme si, že něco potřebujeme; a když už to potřebujeme, musíme to nařídit a pokutovat ty neposlušné. Ach jo.
Majetek státu sice nejsi, ale jsi státním občanem a využíváš výhod z toho plynoucích. Tím pádem se dá očekávat, že od tebe stát může vyžadovat jistou protislužbu (když to tak nazvu). Jinak mě samozřejmě mrzí, že interpretace mého článku je poněkud pokroucená, ale jsem rád, že i tak vyvolala diskusi (minimálně mezi námi dvěma :-).
[1] Platíš daně? Při jejich placení ti nepřipadá, že skáčeš, jak úředník píská?
Snažil jsem se pokrucovat tak málo, jak to jen šlo :) Za diskusi jsem samozřejmě rád.
Teď jdu vymýšlet ty výhody státního občana. Snad přijdu aspoň na jednu.
Já celkem chápu tu snahu vidět občana coby zákazníka státu, ale i tak pořád odmítám tezi, že může existovat obchod, který jsem uzavřel svým narozením a kterému abych se vyhnul, tak se musím někam odstěhovat.
I kdybych ji ale přijal, tak co nepřijmu nikdy, je myšlenkový pochod: já něco po někom chci – tak tomu někomu nařídím mi vyhovět – nechám ho uhradit všechny náklady – a ještě mu pro jistotu hned předem začnu vyhrožovat, co se stane, když mi nevyhoví.
To je pro mne prostě prasárna.
[4] První výhoda je třeba ta, že využíváš ochrany zákonů. Já vím, patrně můžeš namítnout, že spousta zákonů je špatných a lze je lehce obejít, ale v podstatě jsou tu zákony proto, aby chránily slabé. Kdyby totiž zákony neexistovaly, metodou přírodního výběru by silnější nad slabšími zvítězili, a pokud bys zrovna nebyl nejsilnější alfasamec v okolí, mohl bys mít problém :-). Tohle je jen taková obecná teze. Praktičtější je třeba to, že se může volně pohybovat po Schengenském prostoru, protože jsi občan tohoto státu. Jistě, tahle výhoda není specifická pouze pro náš stát, ale patrně se shodneme, že to výhoda je.
Dalším příkladem může být to, že stát chrání veřejné statky. Jasně, zase můžeš říct, že ty veřejné statky by klidně mohly být soukromé, jenže stát je v téhle situaci garantem toho, že ty veřejné statky nebudou nenávratně poškozeny. Mám na mysli třeba vzduch, vodu, půdu. Pomocí státní regulace se brání jejich kvalita. Je otázkou, zda by otázku jejich kvality a poškození řešil soukromý vlastník (kdyby nějaký takový mohl existovat), nebo zda by se zabýval jen tím, jak z nich něco získat, bez ohledu na to, co se s nimi stane.
Jak by dopadla Antarktida, kdyby zůstala napospas bez mezinárodních dohod, přístupná soukromým společnostem?
Když to postavíš takhle, je to prasárna. Srovnání: já po někom chci, ať dodržuje předpisy na silnici. Nařídím mu to zákonem, nechám ho uhradit náklady za výstavbu silnice, na které budu dodržování předpisů vyžadovat, a když je nedodrží, dám mu pokutu. Není to obdobná situace? Samozřejmě stále vycházím z toho, že data ze SLDB jsou užitečná.
Zákony by měly chránit ne slabé, ale práva (např. na život), tedy v podstatě svobodu (kohokoliv bez rozdílu).
To již dávno neplatí, zákony začaly lidem vnucovat, jaké obchody (ve smyslu dohody s ostatními) musí nebo nesmějí uzavírat, což považuji za špatné (ať již to bylo zavedeno jako ochrana slabých nebo nikoliv).
Metoda přírodního výběru jednak není zas až tak špatná věc (bez ní bychom tu patrně nebyli), navíc se (alespoň částečně) prosazuje bez ohledu na zákony. Silnější si třeba prosadí zákony své, případně stát (i stát jsou jen lidé) přímo prosazuje jejich zájmy.
Volný pohyb po Schengenském prostoru je fajn, nicméně není to nic jiného než že se státy dohodly na zrušení části pravidel, které dříve samy zavedly.
Stát se jako garant veřejných statků může prezentovat, ale že zajistí, aby nebyly nenávratně poškozeny, mu nevěřím. Mnohem víc věřím tomu, že lidé zkrátka obecně chtějí žít ve zdravém prostředí a tím i vytvářejí nějakou zhodnotitelnou poptávku. Mnoho firem se chová ekologičtěji než by musely podle zákonů a je to součást jejich prezentace k zákazníkům.
Jak by dopadla Antarktida, to nevím, ale vzhledem k tomu, že si soukromé společnosti prostřednictvím států dosud nevydupaly zrušení těch mezinárodních dohod, tak to asi zas takové terno stejně nebude.
Občanství a využití silnice vypadá na první pohled srovnatelně, ale IMHO není. Silnici využívám na základě své vůle, občanství mi stát nařídil používat při narození, což moje vůle nebyla :)
Jinými slovy, pravidla na silnici si může nastavit její vlastník; já ale žádného vlastníka nemám. Respektive patřím sám sobě, určitě ne státu.
V podstatě to, že mě stát nutí se sečíst, není nic jiného než že se mnou nakládá jako se svým majetkem, což ale nejsem.
O sčítání lidu se z mého pohledu skvěle rozepsal Lukáš Kubec. K přečtení tady:
Ano, četl jsem, díky za odkaz.
Zaujalo mě tam v diskusi, jak se tam stále dokola opakoval stejný scénář: kdosi pronese, jak ta či ona data jsou pro kohosi hrozně potřebná a autor trpělivě vysvětluje, že to je sice hezké, ale že to ještě nikoho neopravňuje, aby ta data za cizí peníze a pod pohrůžkou získával (byť to psal už v článku).
A pořád dokola; já bych na to trpělivost asi neměl.
Anebo ty různé příspěvky, jak je to potřeba, aby mohl stát dělat kvalitní propopulační politiku třeba. Ach jo. Ještě by mohl stát dělat třeba provepřovou politiku a ptát se mě, co jím za maso. Vsadím se, že kdyby ji skutečně dělal, bude vepřové 2x dražší než dnes a nebude k sehnání.
Dneska jsem se koukal, že už tam je v diskusi asi 150 příspěvků rozhořčených občanů, kterým někdo kritizuje sčítání. Číst to celé, na to už nemám :) Ježišmarja, ještě že to neleze i sem.
Je vidět, že spoustě lidí se pořád stýská po opatrovatelském státu, především že oni mají to své pivko, televizi a soused nemá víc než oni. Hlavně nemuset přemýšlet, to za ně rád obstará všemocný stát. Já jim to neberu, ale ať do toho nenutí ty lidi, co s tím nesouhlasí.
Nedávno jsem si pročítal naší ústavu a vyvolala ve mě nemalé zděšení. Chystám se o tom sepsat článek, pohledem člověka neposkvrněného studiem práv. A už teď vím, nebude to nic veselého.
Kéž bychom mohli někdy žít s minimálním státem, který by se choval pasivně, pouze by dběl nad dodržováním obecných pravidel, zkrátka nejlepší vláda je ta, která vládne nejméně. Nebo je to všechno jinak, a jsem jenom utopista?
Utopista asi ano, to je nás víc :)
Stejně nechápu, proč svoboda lidem tak vadí. Vždyť všechno jiné jen jakousi její podmnožinou (kterou lze realizovat i ve svobodné společnosti).
Líbí se někomu komunismus? Fajn, nechť si se stejně uvažujícími založí nějaký dobrovolný spolek a v něm ať si komunismus praktikují. Když na to nikde nebudou krást a narušovat svobody jiných, v čem je problém?
Naopak – tedy mít spolek svobody v komunismech a socialismech, to bohužel možné není :-(
No, diskusi už jen sleduji, na neustálé reagování již nemám sílu. :)
K „výhodám občana“ – nebýt mých daní, žádné výhody nejsou. Nemám vůči státu žádné další povinnosti. Jelikož mi je stát bere, ať se mi to líbí, nebo ne, není výše odvedených daní důležitá.
Spousta věcí, které stát dělá, dělat nemá. Sčítání lidu je pak mnohdy proto, aby je stát mohl dělat déle, než se mu systém zcela rozsype. Sčítání podpořit nemohu, já se nesečtu.
Mám jeden 2 důležité dotazy. Jakým způsobem se odevzdávají vyplněné dotazníky. Mohu ho odevzdat na poště v obálce ? Dostanu při odevzdání nějaké písemné potvrzení o převzetí ? Pokud ne, jakým způsobem dokáži, že jsem sčítací list odevzdal ?
Díky.
Že byl dotazník odevzdán, to se nedá dokázat, jelikož bude-li odevzdán na OÚ, pak opět jen v zalepené obálce ,pokud obdrží od obecního úředníka potvrzení o převzetí , tak tedy o převzetí obálky „s něčím“ . A totéž i na poště . Co ale je v ní (obálce) , to se potvrdit převzetím na OÚ ani poště nedá. Takže může být prázdná, může být v ní sice arch s předtištěným jménem a rodným číslem , ale nijak dále nevyplněný . Když se dá ten arch přímo do rukou toho komisaře alias čekisty , tak ten by teoreticky mohl vydat potvrzení, že převzal arch , dokonce pohledově překontrolovat , zda je úplně vyplněný , zda pravdivě , to těžko , pouze jen to , že je formálně jako správně .
Ale já prostě nebudu reagovat a budu jako v zahraničí , nakonec po rozhodném okamžiku odjedu , takže nemám co odevzdávat. Jinak se směji, jak jsou ty dívky na té infolince zblblé a chovají se dle přísloví poturčenec horší turka. Ty by byly ochotny člověka i za těch pár šlupek, co mají za tu brigádu , i udat . Je to hnus, tak z dívek, které by měly být laskavé , navíc jsou velmi mladé, dělají udavačské zrůdy .A když jsem se jich ptal ,ani jim to nepřijde.
Takže si umím představit, že takovouto poctivou prací by mohly pracovat za časů třetí říše na úřadu pro říšskou bezpečnost a zhotovovat z podkladů sčítaní lidu seznamy nepohodlných osob určených do koncentračního tábora .
Takže nevím , zda to těmto dívkám dojde, co vlastně dělají , že se nechaly levně najmout jako profesionální udavačky , quién sabé .
Pro mne novou informaci dnes poskytl v online rozhovoru na novinkách místopředseda statistického ouřadu, Stanislav Drápal:
„…pokud se však nebudete na území ČR zdržovat od 7. 3. do 20. 4. 2011, nemusíte se sčítání zúčastnit.“
http://vipchat.novinky.cz/archiv/01081-stanislav-drapal.html
Jinak tam ale moc zajímavých informací není (snad jen že ojedinělé chybějící informace stát milostivě nepotrestá) – jen samá masáž, jak je sčítání dobré a užitečné a zkrátka nezbytné.
Prosím Vás, jste normální…? O jakých to výhodách je zde řeč…?
Stát Vám v životě nikdy nic nedá – snad jen draze prodá část něčeho, co už Vám před tím sebral…
Ještě věříte, že vám ČSÚ říká pravdu? Příklad:
Stanislav Drápal z ČSÚ:
Dobrý den, vzhledem k ochraně a zneužitelnosti osobních údajů bych rád položil tyto otázky. 1.má policie,finanční úřad,soud a nebo nějaká soukromá firma povoleno používat údaje obsahující rodné číslo získané sčítáním popř. později údaje obsahující rodné číslo prohlížet? 2. kdo bude mít přístup popř. múže získat přístup k archivovaným údajům obsahujícím rodné číslo? děkuji a přeji krásný den (DDCHICAGO)
Odpověď: Dobrý den, použití r.č. na sčítacím listu osoby je povoleno zákonem č. 296/2009. Při sčítání slouží k odstranění duplicitně vyplněných formulářů. Okamžikem, kdy jsou údaje převedeny do vnitřní databáze, jsou vymazány veškeré identifikace osoby a domácnosti včetně r.č. Zákon ukládá povinnost následně veškeré papírové formuláře fyzicky zlikvidovat a neidentifikovatelné osobní údaje budou po zpracování předány státnímu archivu. Žádné osobní údaje získané při sčítání nesmí být poskytnuty žádné jiné instituci (policie, finanční úřad apod.).
(zdroj http://vipchat.novinky.cz/archiv/01081-stanislav-drapal.html)
Mgr. Barbora Serbusová z ČSÚ:
Jak je uvedeno i v zákoně o sčítání, osobní údaje získané sčítáním jsou opravdu využity pouze ke statistickým účelům a nebudou (a ani nemohou) být předmětem vymáhání případné pokuty. Základním principem statistiky je shromažďování individuálních informací, které se zpracovávají a publikují jako hromadné jevy. Dle § 22 zákona č. 296/2009 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů, budou sčítací formuláře po ukončení zpracování výsledků sčítání zařazeny do skartačního řízení. Sčítací formuláře převedené do elektronické podoby při zpracování a elektronické formuláře vyplněné povinnými osobami budou anonymizovány (tzn. dojde k odstranění identifikátorů RČ, jména a příjmení, data narození, které bude nahrazeno vypočteným dokončeným věkem osoby a rokem narození).
(zdroj http://www.abclinuxu.cz/blog/mavater/2011/1/scitani-lidu-a-bezpecnost)
Povšimněte si, že v prvním příspěvku se píše o vymazání veškeré identifikace osoby a domácnosti, ve druhém příspěvku je anonymizace popsána konkrétněji a vůbec se nedotkne identifikace domácnosti.
Možná by bylo dobré do kolonky „víra“ mít možnost vyplňovat „věřím v ČSÚ“. Já tedy nevěřím.
za ty mizerny sluzby ktere od statu zjiskavam (silnicni infrastruktura – ktera i pres dvoji dodatecne zpoplatneni je vice nez mizerna; suverenita (ochrana pred vnejsim nebezpecim) – kterou nasi vlastizradci odevzdali do rukou EU; ochrana pred vnitrnim nebezpecim – vymahatelnost prava u nas temer neexistuje) platim velmi nadstandardne formou dani, nevidim duvod proc bych mel pro stat jeste neco delat, pokud me za to stat nebude platit. myslim ze clanek pokroucen nebyl, co je pokroucene je vnimani toho co je dobre a co zle, ktere je systematicky krouceno poslednich nekolik set let.
Rothbardian
Já mám ohledně sčítání dilema, zda neodevzdat nebo vyplnit nesmysly. Neodevzdání se mi jeví jako morálně nejlepší možnost – jednoduše nebudu skákat jak úředník píská. Riziko pokuty je tak ovšem nejvyšší. Možná by hrál roli i způsob neodevzdání, možností je víc –
1) neotvírat, nereagovat na výzvy k vyzvednutí formulářů;
2) převzít formuláře, sdělit komisaři že je pošlu sám, pak vyhodit. V přestupkovém řízení tvrdit, že jsem poslal a asi se to ztratilo na poště;
3) poslat prázdnou obálku.
Vyplněním nesmyslů se člověk zřejmě vyhne pokutě (pravděpodobně by ale musel vyplnit základní údaje pravdivě), projeví se tím však jako částečná ovce, kdy vykonává nějakou činnost jen proto, že mu to úředník přikázal.
Mimochodem včera jsem v novinách četl, že při posledním sčítání nebylo sečteno 140 000 lidí a ČSÚ podal návrh k přestupkovému řízení pouze v asi 260 případech. Tj. pravděpodobnost menší než 1% :-).
27. 1. 2011 10:45, Reagovat