Lidé se nepostarají o sebe, a tak se musí starat o druhé…

Je to oblíbená mantra levičáků snažících se páchat dobro za každou cenu: Lidé jsou prý vesměs nezodpovědní a tak je potřeba je před následky jejich vlastní nezodpovědnosti chránit (lidé by se přece sami od sebe zdravotně ani na důchod nepojistili, nechodili by do školy, na silnici by schválně ničili svá auta a domy by si stavěli tak, že by na ně spadly).

Ale kdo určuje, jak ta ochrana bude vypadat? Stát – tedy voličská většina, tudíž v důsledku zase ti samí lidé… Nikdo za ně tedy tu zodpovědnost nepřebírá; naopak ji oni (částečně) přebírají i za ty, co zodpovědní jsou.

Není to tak trochu paradox? Přijmeme-li tezi, že průměrný člověk se nepostará dobře ani sám o sebe, proč by se měl (prostřednictvím demokratického hlasování) starat o celou společnost?

Neměla by ochrana před nezodpovědností vypadat právě naopak? Tedy jako omezení následků nezodpovědnosti vždy na jejího původce? Ani by to nebylo žádné sociální inženýrství, jen přirozený stav věci…

6 komentářů

Lafi

Už nějakou dobu se mi často vybavuje citát od Benjamina Franklina:

„Lidé, kteří jsou ochotni vyměnit svobodu za trochu bezpečí, si nezaslouží ani svobodu, ani bezpečí“.

A pokud budou mít takové kolektivistické hlasy dostatek uší na poslouchání, tak se toho jen tak nezbavíme.

Jen bych si nebyl až tak jistý tím, že si sami vládnem, prostřednictvím našich volených zástupců. Kdysi jsem někde po webu četl „Kdyby mohly volby něco změnit, dávno by je zakázaly“.

Sakra, dneska si pomáhám samým citátem, to jsem to dopracoval.

Hans

Já myslím, že si sami vládnem. Kdyby nikdo nevolil ČSSD ani ODS, tak prostě nikdo z těchto stran v parlamentu sedět nebude.

Je nicméně fakt, že změny v preferencích by byly postupné a někteří lidé by stihli nalézt do stran jiných (jak už jsme také viděli).

I tak to posvěcení voličů prostě potřeba je.

To, že volby v podstatě nemohou nic změnit, dnes není dáno nějakými příkazy a zákazy, ale prostým spoléháním na zažité modely lidského chování a mentální limity „běžných občanů“.

Lafi

Pokud bude mít pár zvolených lidí moc pomocí zákonů schvalovat změny ve prospěch určitých zájmových skupin, ať už z průmyslu, financí, nebo jakýchkoli jiných, je velmi pravděpodobné postupné ubývání svobody ostatních občanů. Takové lákadlo je příliž velké.

Vidím jedinou možnost jak takovýmto „znásilňováním“ občanů zabránit, a to dobře psanou ústavou společně s přímou demokracií. A i tak to bez dobrého povědomí o svobodě mezi lidmi není zaručené.

HC

Kouzlo demokracie je ve vytvoření víry, že má i ten nejobyčejnější člověk možnost něco ovlivnit.

Hans

A nemá snad? Když jsou takových nejobyčejnějších statisíce až miliony, tak samozřejmě ano.

A už takových 15 let vidíme denně následky toho, že společnost ovlivňují lidé, kteří neradi přemýšlí…

Proto bych samozřejmě měl radši než demokracii svobodu, kdy by každý nemyslící člověk mohl ovlivňovat tak maximálně sebe.

Sasin

Věc : Přímá – sdílená demokracie

Občanům odstrčeným od vměšování do svých veřejných věcí se předestírá světlá a zářná budoucnost zastupitelskými institucemi. Opak je pravdou.

Občany vykradeného státu zachrání jen fungující sdílená demokracie bez existence prezidenta, parlamentu, vlády a zastupitelských institucí. Namísto úřadu Vlády České republiky může postačit úřednický kabinet, bez vlivu politických stran. Institut prezidenta republiky je naprostý přežitek. Parlament nahradit pouze Senátem ČR. Veškerá nekonsenzuální rozhodnutí ve státě budou prováděna přímým hlasováním občanů na lokálních, regionálních i celostátních úrovních, buďto hlasováním přítomných, či zasláním hlasovací sms, případně e-mailu (e-demokracie).

Strana se stala vládou a to je špatně.

K vykonávání vůle občanů je potřeba vytvořit podmínky, tak aby moc k provedení návrhů vznikla až hlasováním obyvatelstva. Úřednícký vládní kabinet jen přesně provede úkol s úředníky v definitívě, tak jako by to dělal pod taktovkou politiků. Činnost kabinetu by mělo být možné kontrolovat online. Taková demokracie by mohla být tříúrovňová, místní , zemská, celonárodní. Návrhy by měl mít možnost podávat každý občan, páč každý má díl moci, jinak se věci řeší domluveným obvyklým způsobem. Pokud návrh nedosáhne potřebný počet hlasů, jede se podle plánu. Zahraniční politika vychází z konsensu a ústavy obyvatel, rozporné body nebo další návrhy se projednají na základě počtu hlasů. Plán investic vznikne z plánu potřeb. Plán potřeb vznikne z diskusí a návrhů obyvatelstva či senátu, spolků atd. Jde o systém, stroj pro výkon vůle lidí. Opravdový nástroj demos-kracie.

P.S. Slyšeli jste už o tom, že lidi jsou hloupý tupý dav, který lze řídit jedině stranickými sekretariáty ? A slyšeli jste, že ten kdo vás má nejraději nejste vy, ale strana ? :-)))

http://www.world-wide-democracy.net/index.php

http://www.povstalecka-snemovna.cz/?page_id=133

http://www.zive.sk/Spravy/sc-30-a-291013/default.aspx

http://sw.gurroa.cz/eps21.php

Reagovat