Pana Hujera nebude nikdo uvádět v omyl!

Bylo nebylo, žil jeden zcela obyčejný a průměrný euroobčan. Říkejme mu třeba E. Hujer. Jak plyne z definice, jeho IQ leželo někde na širokém vrcholu Gaussovy křivky; chytrosti tedy moc nepobral.

Pan Hujer byl ztělesněním představ různých sociálně citlivých politiků (a EU) o běžném člověku. Ten, kterého údajně chtěl pořád někdo okrádat a uvádět v omyl a oni tak mohli provozovat svou skvěle placenou živnost na vymýšlení zbytečných nařízení a dělání pořádku.

Jednoho dne se pan Hujer probudil a měl nějakou pochybovačnou náladu. Už když ráno otočením kohoutku pouštěl vodu, pomyslel si, že by někdo přece měl zakázat říkat té věci kohoutek, když to nekokrhá a ani to nejde uvařit na víně. K snídani si chtěl udělat volské oko, ale při té představě se mu neudělalo příliš dobře.

Dopoledne prolebedil pan Hujer na gauči.

Kolem poledne se sebral a šel do hospody na oběd. Prohlížel si jídelní list a kroutil nevěřícně hlavou: „svíčkovou si nedám, to snad někdo jí svíčky?“ U cikánské pečeně se zalekl, jestli by za ni nebyl popotahován nějakým Kocábem. Ani nic ze sójového masa ho nelákalo, navíc si nemohl vzpomenout, který živočich je ta sója.

Ještě se stihl podivit, že ryby mají prsty, ale nakonec dostal chuť na drůbež a objednal si španělské ptáčky. Ale bylo to nějaké divné, drůbež to nebyla a ze Španělska už vůbec ne. Zmatenost pana Hujera rostla. Uvažoval, že si raději měl dát moravského vrabce.

„Někdo by už konečně měl udělat pořádek,“ mumlal si Hujer pod vousy a mířil si koupit něco do blízkého obchodu s potravinami.

Chtěl si koupit dětskou šunku, ale malým písmem na ni bylo napsáno, že je z vepřového masa. Zase ho chtěli podvést. I utopenců a taliána byly podezřele malé kousky a navíc mu to přišlo nechutné.

V sekci se sladkostmi byl taky nepořádek: kočičí jazýčky, a ve skutečnosti to byla čokoláda. Ledové kaštany neměli vychlazené a kaštany to taky nebyly. Navíc se jim sem nějak zatoulalo Kinder vejce.

E. Hujer si nakonec koupil rohlíky (i když neměly tradiční tvar rohu – chtělo by to zavést předepsané zakřivení) a máslo. Psali na něm, že je pomazánkové, tak to se aspoň bude dobře roztírat. Doma nad ním ovšem opět zaplakal.

Pak se podíval na zprávy a zajásal.

EU ho zachrání. Vymyslí další nařízení. Pan Hujer ještě trochu zhloupne, protože bude moci svůj mozek používat zase o trochu méně. Aspoň ho nenapadne o smyslu unie přemýšlet nebo dokonce pochybovat…

1. 10. 2010 11:54 Tweet

2 komentáře

Reagovat

Vaše jméno:
E-mail:
WWW:
Text:
Prosím vyplňte ‘jistoty’